Frustrace

Frustraci bych popsala (nejde mi o psychologickou definici) jako určitý stav duše, která se necítí být v pohodě. Nejde o běžnou emoci, jež by byla lehce čitelná a pojmenovatelná, ať již z pohledu jiného člověka (partnera, kamaráda/ky, kolegy), nebo z našeho vnitřního pohledu a možností vnímání vlastních pocitů (jako např. vztek nebo bezprostřední radost atd.). Jde tedy o hlubší a trvalejší nastavení, jež ovlivňuje prožívání všech situací, emoci, která vzniká postupně kdesi na pozadí našeho bezprostředního prožívání. A to v důsledku dlouhodobějšího neuspokojování našich vlastních potřeb.

Nejste na to sami, kontaktujte mě.

Může jít o potřebu spánku, fyzického doteku, sexu, potřebu společenského kontaktu, pohybu/ cvičení/sportovní aktivity, potřebu ticha, možnosti pobýt jen sám se svými myšlenkami a nechat myšlenky i emoce doběhnout, pocit potřebnosti, ocenění, využití vědomostí, dovedností, které v nás dřímou a netrpělivě čekají na své využití, využití nebo zapojení fantazie, kreativity atd. atd. U každého má každá taková potřeba jinou podobu, intenzitu a jinou formu, kterou by měla být uspokojována.

Frustrace však významně ovlivňuje veškeré naše prožívání, a to pocity negativní i pozitivní, a postupně ovlivňuje také mnohé biologické procesy: zažívání – nechutenství nebo naopak přejídání, kvalitu spánku, schopnost koncentrace, je zdrojem a/nebo zvyšuje stres, zpomaluje regeneraci. Projevem frustrace může být zejména nedostatek elánu / chuti do života, absence smyslu věcí, činností nebo i života obecně, prázdnota. Může být spojena např. s pocitem marnosti (stejně to k ničemu není, já k ničemu nejsem…), ochromenou schopností pustit se do věcí, nedostatkem vůle věci dotáhnout či únikem k jednoduchým pasivním aktivitám (prokrastinace, nadměrné množství času na sociálních sítích, sledování televizních kanálů všeho druhu atd. atd.). Člověk není schopen nejen pustit se do něčeho nového, což obecně vyžaduje více než standardní míru nadšení, odvahy, kreativity a soustředěnosti, či vybočení ze stereotypu, ale i to osvědčené, co dříve spolehlivě zvládal, nebo co mu spolehlivě udělalo radost, jde již mnohem hůře nebo prostě nemá ten efekt.

Stáváme se vyčerpanějšími a vyčerpanějšími, podrážděnými až agresivními, jsme velmi lehce zranitelní, bereme vše více osobně… Frustrace prostě ubírá až příliš mnoho mentální i fyzické energie, životodárné energie, kterou bychom mohli jinak využít ke svému prospěchu a radosti.

Je potřeba o takovém stavu duše vědět, vnímat jeho projevy na sobě, připustit si, že se to může týkat i nás, nebo našich blízkých, na kterých nám záleží. A že je potřeba s tím něco udělat.

Jde o stav hodný naší zvýšené pozornosti vedoucí k tomu, abychom nalezli příčiny a uskutečnili nezbytné změny. Všichni máme jen omezené podmínky a tedy i možnosti změny, ale pokud si pojmenujete potřebu/y, která/é jsou pro vás podstatné a jejichž dlouhodobé zanedbávání vás do frustrace dovedlo, můžete pak k vašemu životu přistoupit z jiného úhlu pohledu. Prostě věci přehodnotit a zvolit odpovídající strategii. Někdy může být dlouhodobá, protože určité situace nedovolují okamžité velké změny. Ale vědomí toho, kam směřujete a proč, vědomí vašeho smyslu, Vám pomůže zlomit frustraci a znovu nastartovat životodárnou energii.

S rozpoznáním projevů i důvodů frustrace Vám může pomoci dobrý přítel, ale pokud ho nemáte, dopřejte si tu péči a obraťte se na citlivého průvodce.  Najít dobrého průvodce je ryze osobní úkol, je potřeba vyzkoušet, kdo právě vám v dané situaci vyhovuje, ke komu cítíte důvěru, s kým chcete sdílet váš příběh, emoce, naděje. (viz také Jak najít dobrého kouče)